Nerovnice v součinovém tvaru mají vždy na jedné straně nulu a na druhé straně součin různých výrazů.

Změna znaménka a nulové body 

Vezměme si např. nerovnici

Důležitou roli pro posuzování znaménka levé strany mají tzv. nulové body. To jsou hodnoty x, pro které má výraz nulovou hodnotu. V tu chvíli není ani kladný ani záporný. V této nerovnici jsou nulové body -3,0;9. Z každého činitele nám tedy vyšel jeden nulový bod.

Nulové body nám teď rozdělily definiční obor řešení (reálná čísla) na čtyři podintervaly. Změna znaménka může nastat pouze při překročení nulového bodu, takže k prozkoumání znaménka levé strany v daném intervalu stačí pouze vzít libovolné číslo a dosadit.

Tak zjistíme, že kořeny nerovnice spadají do množiny K=(-∞;-3)∪(0;9).