Nerovnice v podílovém tvaru

Nerovnice v podílovém tvaru obsahují vždy jeden výraz s neznámou ve jmenovateli na jedné straně a nulu na straně druhé.

Řešení nerovnice v podílovém tvaru

Při řešení takových nerovnic vždy vycházíme z logiky nerovnic v součinovém tvaru. Potřebujeme najít nulové body jak výrazu v čitateli, tak ve jmenovateli. Těmito body se nám osa reálných čísel rozdělí na několik intervalů.

Třeba tato nerovnice má nulové body 3, 6 a 9. Máme tedy reálná čísla rozdělena na čtyři intervaly. Dosazováním čísel z těchto intervalů zjistíme, že levá strana je záporná v intervalu (3;9).

Velkým rozdílem oproti nerovnicím v součinovém tvaru je nulový bod jmenovatele, který do řešení nerovnice nesmíme zahrnout bez ohledu na to, že by znak nerovnosti obsahoval „=“. Dělení nulou je totiž zakázáno a proto nulové body jmenovatele ke kořenům nepřiřazujeme.