Vodorovný vrh je první příklad dvourozměrného pohybu, se kterým se setkáváme. Těleso je vrženo s počáteční rychlostí v0, která je rovnoběžná s povrchem země. Odpor vzduchu celou dobu zanedbáváme

Rozklad pohybových rovnic do směrů

Protože jde o křivočarý pohyb, bude vhodné všechny jeho rovnice promítat do os. Zavedeme si souřadnicový systém s počátkem v místě vrhu, kladný směr osy x bude odpovídat směru počáteční rychlosti a kladný směr osy y bude mířit dolů k zemi.

Vodorovný vrh se skládá ze dvou pohybů. Ve vodorovném směru těleso koná rovnoměrný pohyb, protože zde má počáteční rychlost, která není žádným zrychlením měněna. Naopak ve svislém směru gravitační zrychlení vytváří rovnoměrně zrychlený pohyb.

Rovnice rychlostí

Jak již bylo řečeno, rychlost ve směru x je po celou dobu pohybu neměnná. Rychlost ve směru y roste vlivem gravitačního zrychlení. Vztahy, které popisují rychlosti v čase t vypadají takto

Rovnice pro rychlosti při vodorovném vrhu

Velikost rychlosti

Protože jsou průměty rychlostí na sebe kolmé, můžeme velikost rychlosti v v čase vypočítat pomocí Pythagorovy věty 

Velikost rychlosti při vodorovném vrhu

Rovnice polohy

Z pohledu pozorovatele spojeného se zemí vypadá trajektorie pohybu jako parabola. Okamžitou polohy padajícího tělesa budeme opět sledovat ve dvou osách. V ose x poloha odpovídá dráze rovnoměrného pohybu, v ose y dráze rovnoměrně zrychlenému pohybu

Vztahy pro polohu tělesa při vodorovném vrhu