Teplo, teplota, měrná tepelná kapacita
Základní veličiny termiky jsou teplo a teplota. Tato slova denně používáme, ale dnes se podíváme na jejich přesný fyzikální význam.
Teplota
Teplota je projev toho, že částice hmoty kmitají. Čím více kinetické energie částice mají, tím rychleji kmitají a my vnímáme, že hmota je nějak "horká" nebo studená. Teplota je stavová veličina, tzn. že můžu říci, že v tomto časovém okamžiku má těleso určitou teplotu. Teplotu můžeme měřit v různých stupnicích (Celsiova, Kelvinova, Fahrenheitova).
Teplo
Teplo je forma energie, které si mezi sebou vyměňují tělesa o různých teplotách. Teplo je svým způsobem forma práce - rychlejší částice teplejší látky narážejí do částic pomalejší látky a předávají jí tak svou kinetickou energii.
Na rozdíl od teploty je teplo veličinou dějovou, nikoliv stavovou, protože z logiky věci, teplo popisuje určitý děj, nikoliv stav. Jednotkou tepla je Joule a značíme jej Q.
Měrná tepelná kapacita
Je zjevné, že těleso po obdržení tepla zvyšuje svou teplotu (pokud nemění skupenství). Na to, abychom zjistili jak se teplota změní, potřebujeme znát ještě jednu veličinu a to měrnou tepelnou kapacitu.
Měrná tepelná kapacita c nám říká, kolik tepla je potřeba k ohřátí 1 kg látky o 1 °C. Jedná se o materiálovou konstantu, každá látka ji má jinou a většinou ji musíme dohledat v tabulkách. Přes tuto veličinu můžeme teplo Q k ohřátí tělesa o hmotnosti m vyjádřit jako
kdy TK je teplota na konci tepelné výměny a TP je teplota na začátku tepelné výměny.