Grafické řešení soustavy těles je podobné jako u vázaného tělesa. Setkáváme se tu jen s několika rozšířeními. Například nemůžeme skládat vnější zatížení, které působí na různá tělesa. Takový případ se musí řešit pomocí superpozice.

Silové a nositelkové obrazce u soustav těles

Při sestavování nositelkových obrazců nám velmi často pomůže existence binárních nezatížených členů, u kterých velmi snadno určíme směry nositelek sil ve vazbách podle věty o dvou silách.  Podle ní rovnováha nastane, pokud síly jsou na stejné nositelce a míří proti sobě. Podle ní zjistíme směr nositelek sil ve vazbách

Po sestavení nositelkových obrazů teprve začínáme řešit ty silové. U nich začínáme vždy u zatíženého člene, protože sestavujeme trojúhelníky (nebo jiné uzavřené obrazce) a potřebujeme znát alespoň délku jedné strany a tu nám dá právě zatížení.

Dva řešené příklady

V tomto videu se podíváme na dva kompletně vyřešené příklady. Budeme vycházet z úlohy, která byla vypočtena ve videu o rovnováze soustavy těles řešené početně. První příklad bude pouze kopií, jen graficky vyřešenou.

Druhý příklad je ozvláštněn tím, že přidáme druhou sílu na prut. V této chvíli musíme řešit principem superpozice, protože ani jeden člen není binární nezatížený. Určené reakce od jednotlivých zatížení poté sečteme. Obzvlášť láhůdkové bude sčítání reakčních sil u posuvné vazby. Ty nemají mít stejné působiště, takže se dostáváme k neoblíbené úloze sčítání rovnoběžných sil pomocí Culmanovy přímky.

Potřebuješ si spočítat více příkladů na soustavy těles?