Ottův a Dieselův cyklus

Ottův a Dieselův cyklus jsou jedny z původních tepelných cyklů, na jejichž základě pracovaly první spalovací motory.

Ottův cyklus

Ottův cyklus se skládá ze čtyř částí. Prvně se směs vzduchu adiabaticky stlačí a poté zapalovací svíčka hodí jiskru. Spalování probíhá velmi rychle a při konstantním objemu, proto je tento děj izochorický. Horké spaliny poté adiabaticky expandují a roztláčí píst dolů. Výfuk a následné sání reprezentuje izochorický děj, kterým se vrátíme na začátek cyklu.

Poměr objemu v horní a dolní úvrati se nazývá kompresní poměr. Ten má přímý vliv na účinnost cyklu, která se dá ale také vypočítat z teplot v koncových bodech jednotlivých dějů.

Dieselův cyklus

Dieselův cyklus na rozdíl od Ottova na začátku stlačuje pouze vzduch. Palivo je poté za vysokého tlaku vstřikováno a vznítí se samo kompresním teplem bez pomoci zapalovací svíčky. Teplo se přivádí za konstantního tlaku, jedná se tedy o izobarický děj. Vzniká zde nová veličina, která ovlivňuje účinnost a tou je stupeň plnění. Jedná se o poměr objemů na konci a na začátku spalování.