Souřadnicové systémy, které popisují průřez, můžeme dělit podle dvou základních hledisek. Podle polohy počátku a deviačního momentu, které k němu daný průřez má.

Centrální souřadnicový systém

Jedná se o situaci, kdy souřadnicové osy mají svůj počátek shodný s těžištěm (centrum=těžiště).

Hlavní souřadnicový systém

Průřez u této konfigurace má k osám nulový deviační moment. Může se jednat o situaci, kdy osa symetrie je osou symetrie průřezu, ale není to pravidlem. I u nesymetrických průřezů existuje poloha os s nulovým deviačním momentem.

Hlavní centrální souřadnicový systém a jeho nalezení

Z názvu plyne, že se jedná o kombinaci výše zmíněných systémů. Tedy takový, jehož počátek je shodný s těžištěm a deviační moment k daným osám je nula. Obzvláště o ohybu musíme tento systém najít. 

To provádíme tak, že osy umístíme do těžiště nenatočené. Pomocí Steinerových vět vypočítáme kvadratické momenty. Pokud nám vychází deviační moment nenulový, tak musíme podle příslušného vzorce vypočítat natočení os tak, aby nulový vznikl. Natočením se mi ale změní osové momenty, které musím přepočítat pro natočenou polohu os.