Jak hledat diamanty v kupách hnoje

Všichni to známe. V životě zažíváme období, kdy se podělá, co se podělat může. Máte pocit, že si sudičky na vás zasedly, hází vám klacky pod nohy a pak vás chytnou za kotníky a hlavou dolů zaboří do kupy hnoje.

Osobně věřím, že na dně každé takové kupy leží diamant celý natěšený, aby vám mohl skočit do rovnou kapsy. Zkušenost, pochopení, seznámení s milou osobou nebo nečekaná obchodní příležitost. Stačí jen nesklopit hlavu a mít oči otevřené.

Potíž je v tom, že někdy jsou tyhle kupy tak hluboké, že než člověk ten diamant objeví, tak se spíš dřív utopí. Nedávno jsem se dostal v Albánii přesně do takové situace.

 Albanian Challange 2016

Luxusní punkový výlet do izolovaného údolí v severní Albánii. V rámci tohoto unikátního projektu se zde vytváří turistické stezky, oživuje se turistický ruch v oblasti, kde počet stálých obyvatel za 25 let klesl z 2000 na 5, a vytváří se komunita mladých nadšených lidí z ČR. Parádní myšlenka, tak proč se nepřidat, že? Tak hurá směr Balkán.

U kancelářské krysy, která celý rok sedí zavřená doma při tvorbě Onlineschool.cz a cvičí tak leda jógu se dalo čekat, že 15 km pochod přes hory s plnou krosnou a stanem nebude procházka růžovým sadem. Než jsem se do cílové stanice Curraj i Epperm doplazil, stihl jsem se řádně užehnout a pod nehty na palcích u nohou si udělat modřiny, které po jemném kontaktu s nůžkami vytékaly ještě týden.

Nohy jsem nějakou dobu nemohl dát do pohorek, a tak se stal nejlínější členem tábora, který neopustil vesnici na jediný den. A lahůdka nakonec, každé úterý jsem se probral s horečkami a střevní chřipkou, která ze mě dostala i to, co ve mně nebylo. Ideální 14 denní dovolená, která vás nabije a vrátí domů plného nadšení a zážitků, není-liž pravda? 🙂

A teď si chytráku hledej ty své diamanty a vyšší smysly.

1)     Seznámení s novými lidmi

Pro nemocné zde byl postaven provizorní lazaret, takový plácek krytý plachtou. Provoz zde obstarávalo překvapivě hodně studujících mediků, takže to máme první skupinu lidí, se kterou se dát do řeči. Ležáků nás tu bylo víc a ironií osudu jsem se tak rychle seznámil s prima holkama.

První mě naučila střílet z luku, od temperamentní laborantky jsem se dozvěděl, že všechny mouchy, vosy a motýli, se kterými jsme bojovali o místo na latríně, jsou tzv. koprofilní živočichové a další mi řekla, že by bylo fajn, kdybych se jí v Brně někdy ozval. Naráz život není takový pes

Myšlenku, kterou jsem zde chtěl popsat, skvěle zachytil Steve Jobs při svém proslovu na Stanfordské univerzitě o událostech (tečkách) ve vašem životě: „Nemůžete tečky spojit, když se díváte dopředu. Můžete je spojit, až když se díváte nazpět. Nezbývá vám tedy doufat, že se v budoucnu nějak spojí.“

2)     Co mi chybí, to mám asi rád

Vyjet si na dva týdny uprostřed rozdělaného projektu nebylo úplně domyšlené.  S Onlineschool jsem zrovna stál před otázkou, zda se pouštět do osobního rozvoje, a videí jsem taky zrovna moc nenatočil. Vypadalo to nakonec tak, že jste u řeky našli brýlatého podivína, který se sešitem a kalkulačkou počítá síly v prutových konstrukcích.

Když se mě pak před odjezdem ptali, na co se doma nejvíc těším, okamžitě jsem vystřelil – práce. Chvíli jsem si připadal jako ten nejhorší workoholik, než mi došlo, že prostě mám svou práci rád. Což po všech vnitřních dilematech, jestli to co dělám, má vůbec smysl, byla silná úleva.

Díky tomu, jak mi některé věci chyběly, jsem pochopil, co je pro mě v životě důležitě. Každé ráno se probudit a mít pocit, že dneska něco důležitého pro svět udělám. Podnikání. Elektrická kytara a koncertování. Youtube a Spotify, jejichž rockové playlisty mě dobíjejí energií.

Pokud cítíte, že vám něco v životě chybí nebo že práce, kterou děláte, nemá smysl, že lidi, mezi kterými jste, jsou ti poslední, se kterými chcete být… tak jste na nejlepší cestě si uvědomit, co v životě chcete a co naopak ve vašem životě nemá místo.

3)     Máme se vlastně dobře

Každé ráno služba v kuchyni prováděla ten samý rituál. Sežeň dřevo – rozdělej oheň – naber vodu z řeky – uvař ovesnou kaši pro 30 – 40 lidí. Pokud jste potřebovali doplnit zásoby, museli jste si počkat, než se uzavře cyklus objednávka – zásobovači vyjedou s osly přes hory – zajedou dodávkou do nejbližšího města a nakoupí – oslové se vrací s jídlem. A kupodivu albánští staříci tuto cestu chodili běžně a nevypadali ani unaveně.

Řeka protékající údolím si udržovala svých 10 °C, takže koupání byl opravdu zážitek. A když se nad údolím usadí bouřka, tak díky sevření skal a silné ozvěně máte o zábavné usínání postaráno.

Na pár týdnů je to všechno skvělá osvěžující zkušenost, kterou každému doporučuji zažít, přiznejme si ale, kolik z nás by to vyměnilo za pohodlí ČR napořád.

U albánsko-černohorských hraničního přechodu žebrají místní chudí. Děti, vozíčkáři bez nohy, staří lidé. Bída vám doslova klepe na okénko auta. My Češi máme tendenci pohrdat tím, co kolem sebe máme a toužebně hledět na západ.

Zážitky z Albánie mě však naplnily pokorou k míře svobody a blahobytu, kterou tady máme. Stačí pustit plyn a vaříme. Pokud chceme více tepla, otočíme hlavicí topení. Ženy mají stejnou míru svobody jako muži a svou moudrostí a dobře míněným pošťuchováním z nás mužů mohou dělat lepší lidi.

A na rozdíl od Albánie u nás nemá každá druhá chalupa kalašnikov z vyrabovaných muničních skladů. No nenarodil jsem se já to do skvělé země?

Radek Zeman
Jsem zakladatelem projektu Onlineschool.cz. Zjednodušuji studentům přípravu na zkoušky a zápočty z technických předmětů jako je matematika, fyzika, pružnost a pevnost, statika a termomechanika tak, aby jim zbylo v životě více času na smysluplnější činnosti než je škola.
Komentáře